Těžký nástup do školky? Takto to probíhalo u nás

Nástup do školky může být náročným obdobím pro dítě i mámu. Pamatuji si, jak mi to trhalo srdce, když dcera plakala, nechtěla se mě pustit a učitelka ji vzala do náručí, aby jí pomohla zkrátit toto těžké loučení. Odcházela jsem pryč a i mně se kutálely slzy po tvářích. Myslela jsem na to, jak dlouho bude trvat toto trápení, než si dítě zvykne?

Naše dcera začala chodit do školky na půl dne v dubnu 2022 jako 2,5letá. Je to hodně senzitivní dítě, takže jsme se na nástup předem připravovaly. Uvědomuji si, že naplňování emocionálních potřeb dítěte může pomoci jeho sebevědomí i odvaze. Pomáhaly jsme si různými knížkami.

Knížka "Péťa říká první slova" v obrázcích shrnuje proces ranního vstávání, oblékání, cesty do školky, pobytu ve školce a vyzvednutí ze školky. To mojí dceři pomohlo, aby měla koncept toho, co se bude dít, a hlavně, že si ji maminka každý den vyzvedne.

Dále se naučila metodu bublinky bezpečí podle knížky "Jsem skvělé dítě". Tu jsme pak využily u ranního loučení před školkou tak, že jsem rukama kolem ní vytvořila imaginární ochrannou bublinu, aby se cítila bezpečněji i bez mé přítomnosti.

První den byl navzdory veškeré přípravě těžký. Plakala a nechtěla se mě pustit, protože měla být úplně poprvé někde beze mě. Druhý den plakala, ale už šla a neměla problém pustit se mě. Třetí den plakala už méně a čtvrtý den už vůbec. Bublinka bezpečí jí pomáhala, aby se měla čeho "chytit", kdyby jí bylo těžko. Postupně přecházela od toho, že ráno nechtěla jít do školky, k tomu, že se celou cestou jen ujišťovala, že maminka si pro ni přijde. Musela jsem jí to zopakovat i 20krát, ale šla bez pláče.

Začátky pro ni nebyly snadné. Během korony nebyla zvyklá na žádnou socializaci, takže jí trvalo dva měsíce, než si začala hrát s jinými dětmi a než se jí ve školce začalo i líbit. V prvních týdnech často říkala, že se jí ve školce nelíbí, i když rána byla v podstatě bez problémů. Sama si v tomto období vymyslela takovou "terapii": odpoledne jsme si hrály, že ona je maminka a odvede mě do školky, pak mě přijde vyzvednout a já musím teatrálně říkat, jak se mi ve školce nelíbilo. Právě tato hra v ní uvolňovala napětí a myslím, že měla i pocit pochopení, když jsem jakoby převzala její roli a ukázala jí, jak to má těžké. V noci se nebudila stresem.

V září 2022 nastoupila zpátky do školky (jako 3letá) a tentokrát se bránila jen první den. Další dny mi s radostí hlásila, že neplakala. Součástí našeho ranního rozlučkového rituálu byla bublinka bezpečí a přidaly jsme i "šňůrku mezi srdci" podle další knížky o bublince odvahy, aby cítila naše vzájemné propojení i na dálku. Když jsme procházely kolem školky, dokonce mi oznámila, že se jí tam líbí. Měla jsem radost, že jsme za pár měsíců dosáhly takového pokroku. Po Vánocích jsem měla pocit, že zvládne ve školce už i celý den, tak jsme to zkoušely, a šlo to dobře.

V září 2023, když jí byly 4 roky, nastoupila do školky bez problémů a chodila tam ráda, protože se těšila na své kamarády. Letos jsme překonaly i náznaky šikany od starších kluků, kterým se ale dokázala ubránit díky bublince bezpečí a domácímu mentálnímu koučinku. 

Dnes, první den školky (září 2024), byla moje 5letá dcera trochu nervózní, protože jim vyměnili třídní učitelku. Během rozloučení jsme si vytvořily bublinku bezpečí a naplánovaly si, že pokud to dnes zvládne, budeme se zvlášť dlouho mazlit a já budu na ni pyšná. Ráno odešla s úsměvem. U dveří spatřila svou bývalou učitelku, se kterou se hezky objaly, a pak se už rozběhla za kamarády.

Když se vrátila domů, bylo vidět, že dnes prožila hodně nového, a doma se rozbrečela. Pomazlily jsme se, jak jsme si slíbily, zahrály si její oblíbenou hru. Když se uklidnila, řekla, že měla náročný den, i když se nic špatného nestalo a ve školce neplakala. S pochopením jsem jí vysvětlila, že je normální cítit se tak první den, kdy je zase všechno nové: nová místnost, nová učitelka, někteří noví spolužáci. Řekla jsem jí, že i miminka to tak cítí, když toho hodně prožijí v jednom dnu, a pak se večer z toho vybrečí, aby uvolnila přetlak nových zážitků. Tato cílená pozornost a mazlení jí pomohly znovu najít rovnováhu a už zase skotačí. :-)

Příští rok nás čeká nová výzva – nástup do školy.

Michaela Ray – terapeutka, autorka